NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na Brutal Assaultu na mě jejich koncertní produkce působila jako živá voda. Dvoumetrový Krakonoš z Chicaga, JR Robinson, je zjev k pohledání, a u mnohých by to uhrál na své charisma i kdyby tam jen přednášel své básničky bez jakéhokoliv hudebního doprovodu. Moje prvotní nadšení se lehce vytratilo při poslechu studiové tvorby, ale i tak mám pocit, že bychom si poslední album WREKMEISTER HARMONIES měli připomenout.
„Light Falls“ skvěle pracuje s mihotavou atmosférou ploch, které pomalu plynou. Meditace, kde v pozadí kvílí steel guitar a základ tvoří buďto hypnotické nenásilné monolity, přešlapující někde mezi ambientní vyklidněností a filmovou epikou, nebo zbustrovaná špína, valící se neomaleně korytem postrockové až dronové řeky. Hned z počátku musím říci, že celkem ostré přechody mezi těmito polohami občas ruší. Mnohem přirozeněji působí klidné pasáže, které mají tendenci kolébat vás na kytarových strunách. Některé pasáže mají stejnou hloubku a epičnost jako první album YNDI HALDA. Mám tu ale neodbytný pocit, že výbušnější rezavé pasáže bustrovaných nástrojů, které skvěle fungovaly naživo, tu působí násilně a deska tím ztrácí místa, která by mohla být neskutečně silná. Ty tu pak doslova tonou v močálech zkreslených zvuků. Naštěstí takových bolístek není mnoho a tak pokud máte rádi kapely jako GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR, budete více než spokojeni.
7,5 / 10
Light Falls (2016)
Night of Your Ascension (2015)
Then It All Came Down (2014)
You've Always Meant So Much to Me (2013)
Recordings Made in Public Spaces, Volume 1 (2009)
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.